Akce nezačala nejlépe. První defekt přišel dříve, než jsme opustili asfaltku.

Stavba tábora. První a poslední idylický večer pod jasnoou oblohou.

Pak už jen déšť a bláto. Ikdyž v závěru týdne pršet přestalo, podmáčená zem zůstala.

Bláto nebláto, cíl leží před námi.

Těžba dřeva znamená i devastaci cest. Takovéhle překonávání úžlabí nebylo zdaleka ojedinělé.

Další deštivý večer. Vracečka na svážnici bylo v dané situaci jediné místo, kde šlo přespat do druhého dne.

Další defekty. Drobné kamínky se dostávají mezi ráfek a podhuštěnou pneumatiku, čímž dojde k ucházení vzduchu.

Oddech na kamenité cestě v horském průsmyku.

Úchvatné výšky. Ve skrytu duše doufám, že je cesta dostatečně pevná na to, aby naše auta udržela.

Po ničivé povodni zůstávalo koryto říčky jedinou sjízdnou cestou. Cesta bývala o 2 metry výš.

Navigační přestávka.

Nebylo dne, aby se navijáky nepoužily. Často se ani nevyplácelo navíjet lano zpět na buben.

Tady také bývala cesta. Zkusíme, co lze překonat.

Jízda těžkým kamenitým terénem si žádá svoji daň: utržená brzdová trubička k zadnímu kolu.

Krátká porada. Budeme tankovat? Auta bez přídavných nádrží určitě.

Špatně zvolená zkratka. Skrz nejde projít ani pěšky. 5-ti tunový naviják potřebuje 2 kladky, aby auto vyprostil.

Další servis. Zadní uzávěrka zůstává tvrdošíjně zapnutá.

Jako by se s námi Rumunsko chtělo rozloučit v dobrém, objevilo se slunce a modrá obloha.